Varhanní symfonie č. 5 patří mezi nejvýznamnější díla Charles-Marie Widora. Skladbu dokončil v roce 1879 a je součástí cyklu deseti varhanních symfonií, v nichž Widor rozvinul symfonický styl pro sólové varhany. Pátá symfonie se skládá z pěti vět a vrcholí závěrečnou Toccatou, která se stala jednou z nejhranějších varhanních skladeb. Její energické ostinato v pravé ruce a monumentální závěr z ní učinily oblíbenou skladbu pro slavnostní příležitosti. Celá symfonie je ukázkou Widorovy mistrovské práce s barvou zvuku, dynamikou a kontrasty, které dodávají dílu orchestrální charakter.
Allegro vivace
Allegro cantabile
Andantino quasi allegretto
Adagio
Toccata (Allegro)
